P ř e d m l u v a


I my máme náboženství, které bylo dáno našim pradědům a které bylo předáno nám, jejich dětem. Učí nás být vděční, svorní a milov at jeden druhého! O náboženství se nikdy nepřeme."
Tak před více než stoletím pravil Rudý Kabát, skvělý řečník Seneků, ve své nádherné odpovědi na misionářské přesvědčování a já jsem často od lidí své země slyšel stejnou myš- lenku.
Pokusil jsem se vykreslit náboženský život typických Indiánů takový, jaký byl před tím, než jsme poznali bílou rasu. Už dlouho jsem si to přál udělat, protože jsem nezjistil, že by to kdy bylo provedeno s vážností, odpovědností a upřímností. Naše náboženství je tím posled- ním, co kdy osoba jiné rasy pochopí.
Za prvé, my, Indiáni, o hlubokých věcech nemluvíme, jako v ně věříme, a ti, co věřit přestali, o nich mluví nepřesně a s pohrdáním. Za druhé, i když se o těchto věcech uvolíme promluvit, stojí v cestě jakémukoliv chápavému porozumění rasové a náboženské předsudky druhých.
Za třetí, prakticky všechny existující studie o této záležitosti byly provedeny v přechodném období, kdy se stará víra a filozofie pŮvodních Američanů již rychle rozpadaly.
Tu a tam lze najít povrchní popisy zvláštních zvyků a obřadů, jejichž symbolismus a vnitřní význam byl před pozorovatelem většinou utajen; v nedávných letech byla nashromážděna spousta materiálu, který je zcela bezcenný, protože je novodobý a hybridní, nenávratně smíchán s biblickými legendami a s filozofií bílých, nebo byl vytvořen ke komerčním účelům. Najděte Indiána, který se zajímá více o zisk než o své dědictví, a možná vám na objednávku obstará posvátné písně, mytologii a folklór.
Mé spisy nepředstírají, že jsou vědeckým pojednáním. Jsou pravdivé do té míry, do jaké odpovídají mému dětství a zděděným ideálŮm; ne z pohledu etnologického, ale z pohledu lidského. Nechtěl jsem hromadit další vyschlé kosti, ale obalit je masem a krví. Mnohé, co bylo o naší víře a uctívání napsáno cizinci, je většinou kuriozitou. Já bych rád zdůraznil její univerzální kvalitu a osobní půvab!
První misionáři, kteří přišli mezi nás, byli dobří lidé, ale příliŠ svázáni omezeností své doby. Vtiskli nám pečeť pohanů a vyznavačů ďábla a vyžadovali, abychom se zřekli svých bohŮ jako nepravých. Dokonce nám říkali, že pokud nepřijmeme jejich víru i všechny její symboly, jsme na věky zatraceni.
My z 20. století víme více. Víme, že všechny náboženské touhy, veškerá upřímná vyznání, mají jeden jediný pŮvod i cíl. Víme, že BŮh vzdělaných i Bůh dětí, Bůh civilizovaných i Bůh primitivních je ve skutečnosti jeden a týž Bůh a že tento Bůh neměří našimi měřítky, ale vítá všechny, kteří žijí na zemi spravedlivě a pokorně.

Ohiyesa (Charles Alexander Eastman)

Další stránka...